Změny a omezení, která přinesla pandemie onemocnění COVID-19, se výrazně projevily i na nakupování obyvatel Slovenska. Přibližně třetina lidí snížila frekvenci nakupování a pětina omezila spotřebu. Spolu tak změnila své nákupní chování více než polovina spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumů agentury Focus z listopadu 2020 a z června 2021 na vzorcích více než 1000 respondentů realizovaných pro výzkumný tým vědců z Univerzity Komenského (UK) v Bratislavě a Slovenské akademie věd. O výsledcích výzkumu TASR informoval František Križan z Přírodovědecké fakulty UK.
Z porovnání údajů zjištěných během pandemie s údaji z ledna roku 2018 mimo jiné vyplývá, že se při nákupu potravin, drogerie a jiného zboží běžné spotřeby snížil na přibližně 25% z původních 40% počet zákazníků, kteří nakupovali v hypermarketech. Naopak více zákazníků přitáhly supermarkety a menší samoobslužné obchody.
Nižší frekvenci nákupů, ale se stejným celkovým objemem jako před pandemií, uvedlo v listopadu minulého roku 34% respondentů a v červnu 30% dotazovaných. Svou spotřebu, a tím i nakupování, dle aktuálních červnových údajů omezilo 22% obyvatel Slovenska. Nakupování ve stylu, kdy se z několika menších nákupů stal jeden velký, byl příznačný zejména pro domácnosti s čistým měsíčním příjmem 1800 eur a více. Spotřebitelé z domácností s čistým měsíčním příjmem do 800 eur během pandemie omezili svou spotřebu a celkově nakupovali méně.
Snahu některých domácností o předzásobení se zbožím pro obavy z jeho možného nedostatku vědci označili za fázi „panické spotřeby“. Panický nákup měl vliv na dočasný nedostatek některých výrobků. V listopadu 2020 nakupovalo do zásoby 33% spotřebitelů, v červnu 2021 takto nakupovalo 36% spotřebitelů na Slovensku, přičemž ženy nakupovali do zásoby více než muži. Ve zvýšené míře nakupovali do zásoby mladí spotřebitelé od 18 do 24 let a stejně nadprůměrně nakupovali i spotřebitelé ve věkové kategorii 65 a více let. Nejčastějším důvodem nakupování do zásoby byly nejistota a obavy z budoucnosti a druhým nejčastějším důvodem byly právě obavy z vyprodání potravin a drogistické zboží.
Pandemie výrazně ovlivnila i online nákupy. Častěji než před nástupem pandemie nakupovalo přes internet 44% respondentů a naopak, nižší frekvenci takových nákupů uvedlo pouze 8% dotázaných. Po skončení pandemie předpokládá častěji online nákupy jako před pandemií 22% spotřebitelů. Vyšší podíl respondentů, kteří souhlasí s tvrzením, že po skončení pandemie COVID-19 plánují nakupovat online více (častěji) jako před pandemií, se vyskytuje mezi nejmladšími a mladšími spotřebiteli ve věku 18-44 let, spotřebiteli se středoškolským vzděláním s maturitou as vysokoškolským vzděláním .
